Andělína a její oblíbené písně 0.1: Sunrise.

Ahojte. Už jsem upustila od toho, že bych všechny články psala i v angličtině... protože většina z nich je až moc výkecní. A proto i v angličtině budou jen ty, které se mi za a) budou chtít zrovna anglicky psát a za b) ta moje 30 denní challenge, páč jsem jí tak už začala. Rozhodla jsem se ale začít psát články na další téma... kromě mého života a kravin, co mě napadnou a kromě filmů... A to o písních, které mám ráda a které zbožňuji... což jsem se tak trochu vlastně inspirovala u Hayley., která o různých písních na svůj blog píše, tak doufám, že to, lásko, nebudeš brát, jako, že se opičím:D Vzhledem k tomu, že jsem něco špatnýho snědla a mám pocit, že každou chvíli hodím šavli, je ta nejnevhodnější chvíle na to, jít si lehnout. A ta nejvhodnější chvíle na psaní článku. Jakmile si lehnu, když si lehnu, tak hodim šavli :D když zůstanu sedět, tak nejspíš taky, ale aspoň to stihnu doběhnout :D Měla bych jít spát, jdu do práce, ale riskovat to nehodlám :D

Takže. Písně, které miluji a uctívám... těch je hodně. Mám milion oblíbených kapel, ty nejhlavnější jsou poměrně jasné... ačkoliv z počtu koncertů, na kterých jsem měla to štěstí být, se to tak snadno vyčíst nedá. Srdcovky jsou Nirvana, Red Hot Chili Peppers (absolutní top) a The Offspring. Moje oblíbené kapely, které patří do skupiny Oldies... je prakticky všechno, co poslouchal můj táta nebo moje mamka, když mě čekala a když jsem byla malá:D Takže The Beatles, Deep Purple a Black Sabbath (píše se to takhle? Asi jo...) a všechno, co je tomu podobné :D Kapely, které poslouchám míň jak pět let, ale už je znám nějakou relativně delší dobu patří Paramore a Thirty Seconds to Mars, na kterých jsem byla předevčírem, hola hej :D No a mou aktuální láskou a posedlostí... je kapela Our Last Night, které znám díky kamarádce z gymplu a nikdy by mě nenapadlo, že se sem schopná do nějaké kapely tak vášnivě zamilovat ještě teď, když už jsem si myslela, že můj hudební vkus je utvořen a už se rozvíjet nebude :D Mýlila jsem se. Šeredně jsem se mýlila. Takže oblíbená píseň číslo jedna z téhle série článků, je jednoznačně Sunrise od Our Last Night.

Our Last Night jsem poznala přibližně před rokem, když mi kamarádka pouštěla v kavárně jednu z jejich písní, tehdy to byla Fate a to akustická verze... a ostatní jsem moc nevnímala. No když vypustili Sunrise, zamilovala jsem se do ní... a později i do celé kapely. Když mi kamarádka řekla, že v únoru přijedou do Prahy, bylo to jasné, musela jsem jít. Hlavně proto, že ona chtěla a neměla s kým. Lístek stál 280 Kč, tak proč ne. No až tehdy, když jsem měla ten lístek doma, jsem si pustila celé album Oak Island a i nějaké ty starší věci... a stala se z toho mánie a posedlost a zbožňuju je. Sunrise je moje oblíbená... nejen kvůli samotné hudbě, znám jí totálně nazpaměť, stačí jeden tón a já už vím, co je to za píseň, ale i kvůli tomu textu, hlavně kvůli tomu textu, protože ten v sobě má hrozně moc... a člověk by hrozně neřekl, že takoví mladí kluci dají do svejch textů tolik pravdy a tolik pocitů. A když si k tomu člověk ještě pustí ten klip, je z toho naprostá dokonalost, která člověka nějakým způsobem zasáhne. Teda aspoň mě hrozně zasáhla... protože si prostě najednou uprostřed té písničky uvědomím, Bože... takhle jsem se taky párkrát cítila. A to je myslím u písní hrozně důležité, že člověk cítí s tím textem a něco mu dává. Tahle písnička má neskutečnou sílu. A byla to nejlepší část toho únorového koncertu v Praze. (A nejen proto, že zrovna u týhle písničky jsem se celou dobu udržela na nohách a neválela se po zemi :D). Pokud OLN neznáte, rozhodně doporučuju... ale není to hudba pro každého. Nejsou to žádní sladcí hoši :D ale mají i akustické verze písní a to je skoro až takovej popík, ale některé se mi líbí víc než originály :D V celém článku najdete český i anglický text písně.

---

Full of despair, inside a darkness self-conscious and scared, held prisoner of war, running out of air, buried in a sadness, want a way out of this paralyzing world. In the sound of the cries, when a family\'s loved one dies, it echos through a vacant room where a young soul still resides. (CHORUS) When the night is cold, and you feel like no one knows, what it\'s like to be the only one buried in this hole. You can make it to the SUNRISE. (woah, woah, woah) You can make it to the SUNRISE. (woah, woah, woah) Searching for a way, to escape the madness, a dire need for change, cause we fight for better days. The hurt and the pain, cut deep like a razor blade, holding in a cry for love, abandoned and afraid. (CHORUS) When the night is cold, and you feel like no one knows, what it\'s like to be the only one buried in this hole. You can make it to the SUNRISE. (woah, woah, woah) You can make it to the SUNRISE. (woah, woah, woah) I won\'t go to my grave, until the difference is made. I won\'t go to my grave, until the difference is made, until the difference is made. (CHORUS) When the night is cold, and you feel like no one knows, what it\'s like to be the only one buried in this hole. You can make it to the SUNRISE. (woah, woah, woah) You can make it to the SUNRISE. (woah, woah, woah) I wont go to my grave, until the difference is made, until the difference is made, until the difference is made. From time to time, there arise among human beings, people, who seem to exude love, as naturally as the sun, gives out the heat.

Plni bezmoci, uvnitř temnoty Nesmělí a vyděšení, držení zajatci války S docházejícím vzduchem, pohřbeni ve smutku chceme uniknout z tohoto paralizujícího světa. Zvuk pláče, když rodinou milovaný zemře se ozývá přes prázdný pokoj, kde ta mladá duše stále žije. (REFRÉN) Když je noc chladná a ty se cítíš, jako kdyby nikdo jiný neměl potuchy, jaké to je být jako jediný pohřben v této jámě. Zvládneš to, dokud nevyjde slunce (woah, woah, woah) Zvládneš to, dokud nevyjde slunce (woah, woah, woah) Hledáš způsob jak uniknout šílenství, nalehávou potřebu po změně, protože bojujeme za lepší zítřky. Bolest a žal se tebou hluboko prořezává jako žiletka. Plačeš pro lásku, odpuštění a strach. (REFRÉN) Když je noc chladná a ty se cítíš, jako kdyby nikdo jiný neměl potuchy, jaké to je být jako jediný pohřben v této jámě. Zvládneš to, dokud nevyjde slunce (woah, woah, woah) Zvládneš to, dokud nevyjde slunce (woah, woah, woah) Nenechám se pohřbít, dokud se něco nezmění. Nenechám se pohřbít, dokud se něco nezmění, dokud se něco nezmění. (REFRÉN) Když je noc chladná a ty se cítíš, jako kdyby nikdo jiný neměl potuchy, jaké to je být jako jediný pohřben v této jámě. Zvládneš to, dokud nevyjde slunce (woah, woah, woah) Zvládneš to, dokud nevyjde slunce (woah, woah, woah) Nenechám se pohřbít, dokud se něco nezmění, dokud se něco nezmění, dokud se něco nezmění. Čas od času, se mezi lidmi najdou tací, kteří vyzařují lásku tak přirozenou, jako když slunce vydává teplo.