Z tebe je teď buddhista, nebo jak?

Ahoj ahoj ahoj. Jak se máte? Teď jsem tu zase pár dní nebyla... a ani nevím, nějak nemám tolik náladu na blog, je to asi tím, jak jsou prázdniny... člověk radši lítá někde venku... nebo ani nelítá venku, ale zkrátka je někde v tahu, což já především v srpnu hodně budu. Teď jsem přijela z chaty, včera teda už, ale bylo mi blbě, tak se mi nechtělo nic psát. A upřímně poslední dobou nějak ani nemám o čem. Hádám budu muset začít s filmama, knížkama a znovu se vrátit ke své 30 denní výzvě, protože jsem poslední dobou taková... ne vyloženě líná, ale nemám tu správnou inspiraci k psaní článků.

Jenomže... Moje 30 denní challenge je taky skvělá věc :D Vymyslela jsem si hodně z těch témat sama, ale to, že budu přidávat jeden článek denně se zvrtlo poměrně rychle. Hlavně teď, protože jsem se sekla na bodu 11 a nemůžu se přes něj dostat. Asi změním zadání :D Protože se přes to zkrátka nemůžu dostat, vážně nemůžu :D Možná to přeskočím, přejdu k 12 a vrátím se k tomu :D Nebo z 10 bodů, které mám vymyslet, přejdu jen k 8, které už vymyšlené mám... :D Možná by to bylo nejjednodušší. Nevím, proč jsem to tam vůbec dávala, trochu mi z toho hrabe :D

---

Poslední dobou jsem taková unavená ze všeho.. mám pocit, že je to hlavně tím, jak jsem byla ve stresu pořád z něčeho a najednou být nemusím... a mám klid. Takže už tělo může vypustit a je takové nějaké vypuštěné. Nálada není, síla není, nic nějak není. Prázdniny hrozně utíkají, už je 20. července a já ani nevím, kam se všechny ty dny poděly. Buď někde jsem a nebo mi utíkají mezi prsty. Stejně jako dnešní den, kdy zas budu celý den sedět doma a koukat na seriály, protože na nic jiného nemám sílu. Večer jdu na přímý přenos z Monty Pythonů, na což se těším, ale zároveň se mi vůbec nechce. Jsem v tomhle trochu psychouš. A zítra strávím den s nejlepší kamarádkou W., na což se těším nehorázně a chce se mi taky nehorázně. Půjdeme na oběd a potom do kina na nový český film, Zejtra napořád. Já nejsem zrovna fanda do českých filmů, nebo tedy do nových českých filmů.. Dalo by se říct, že vůbec, nejen "zrovna". Připadá mi, že česká filmografie klesla na dost nekoukatelnou úroveň. Samozřejmě jsou tu výjimky, těmi výjimkami jsou teda většinou filmy s Ivanem Trojanem. Ano. Jsem fanoušek. Můj nejoblíbenější český herec... a spolu s Karlem Rodenem jeden z mála českých herců, kteří to umí nejen na divadle, ale i ve filmu.

[Karlovarský filmový festival 2011 - to byl tak hroznej trapas :D]

No zejtra půjdem na Zejtra napořád. Což je film, od kterého si neslibuju vůbec nic :D ale hraje v tom hlavní roli Pavel Batěk a to je prakticky jediný důvod, proč na to jdeme :D O sestupné tendenci českého filmu bych mohla mluvit do hallelujah. Poslední dobou mě uspokojují jen ty s Trojanem... a potom některé komedie. Některé komedie jako třeba Krásno nebo Probudím se včera. Ne Babovřesky. Ty řadím do kategorie jako Slunce seno, tudíž nekoukatelné. Tak jsem zvědavá na tenhle s Batěkem (jak se to skloňuje? :D), ale nevím no, hádám to bude dost kravina, ale my s W. rády chodíme na kraviny :D Nejlepší byl asi před půl rokem náš "den na Flóře", kdy jsme šly ráno do kina na Hercula s Kellanem Lutzem (hádejte proč, můžete jednou... :D), pak jsme šly na oběd, na horkou čokoládu do kavárny, kde jsme sledovaly biatlon, protože byla Olympiáda, a pak jsme šly pro změnu do kina... na Krásno. Jooo, to byl skvělej den. Stál mě asi 700, ale skvělej byl :D

A v úterý večer jedu do tahu. Takže budu v tahu. Konkrétně v Itálii, na což se hrozně moc těším a bude to hrozně moc úžasný a hrozně moc se nemůžu dočkat. Mám strašný hlad a kručí mi v břiše strašně nahlas, to je hrozný :D No... takže moje prázdniny jsou plné různých akcí, ale já nějak nemám tu správnou energii a to správné nadšení. Co je ještě nového? No, začala jsem znova koukat na Doctora Who, jak ho teď dávají na ČT2, ale štve mě, že přijdu o ty první díly s 10. Doctorem kvůli té Itálii. Hroutit se z toho nebudu, můžu se na ně kdykoliv kouknout na internetu, ale to se k tomu většinou nedokopu nebo není čas... takhle v té televizi si to prostě pustím a je to :D Jo, a na těch X-menech jsem konečně byla. To je moc vtipná historka, ale tu asi povím až s tím, až se dokopu (hádám zítra nebo odpoledne) k napsání výkecníku o filmu jako takovém. Nějaké novinky v mém milostném životě. Ha ha, ten byl dobrej! :D Ale poslední dobou mám nějakou zvláštní náladu. Vždycky jsem byla dost cíťa, o tom žádná, ale poslední dobou mi dělá problém i zašlápnout mravence. Ne, že bych je dřív zašlapovala schválně, ale neřešila jsem, kam šlapu. Teď se jim vyhejbám. Měla jsem depresi z vraždy pavouka krabicí od bot už před pár měsíci, možná už je to rok :D ale teď už se to začíná dostávat do neúnosné roviny :D Moje máma ze mě roste. Byli jsme na chalupě a lítala tam moucha. Máma vytáhla plácačku, že jí zabije, a já jí pořád odháněla, aby jí nemohla zabít :D Se na mě tak podívala a povídá: "Z tebe je teď buddhista, nebo jak?" A já si vzpomněla na jednu větu z krásna: "Seš snad nějakej kurva Gándhí?" A já nejsem :D Ale... prostě... nevím no. Sama nic nezabiju, když někdo jinej zabije nějakej hmyz, tak ho necham, radost z toho nemam, ale necham ho. A přitom jsem pokrytec, maso jím, teda... ne nijak zvlášť moc, ale to je otázka chuti, ne přesvědčení... a problém s tím nemám. Ale nevím, přijde mi zbytečné zabíjet pavouka, když můžu jít za bráchou, aby ho vyhodil. Není to proto, že bych si myslela, že je v tom pavoukovi duše nějakého mého zemřelého příbuzného... nebo tak.. nejsem Líza Simpsonová, k buddhismu mám daleko, jen jsem prostě cíťa. Bojím se pavouků :D neskutečně, ale proto je přece nemusim zabíjet, ne? :D Možná nejsem normální... a hádám mě to přejde, ale momentálně jsem větší cíťa, než kdy dřív :D

Už mě volají na oběd, takže poběžím. Tenhle článek zase dopadl :D Takový výkec. No nevadí.

Mějte se :)