Proč? Jsem zkrátka p... číča.

Dneska jsem zrovna koukala na HIMYM.. ale nedávali ten díl, kde místo píča říkaj číča, jen jsem si na to vzpomněla, když jsem psala název článku. Přišlo mi to do titulku příliš sprosté, abych to tam napsala takhle natvrdo :D Ale do článku už to napíšu, proč ne. Poslední dobou mám pocit, že si vědomně sabotuju život. Proč? Protože jsem na škole, která mě baví, která mi sedí, která je... boží... mám tam super lidi... jenže mám stále víc a víc pocit, že to nezvládnu. Protože jsou tam všichni o tolik lepší, než já. Ale místo toho, abych s tím něco dělala, tak se stejně neučím. Sedím doma a místo toho, abych se učila, dělám všechno možné jiné. Asi jsem blázen. Ale necítím se dobře, necítím se, že bych někdy mohla být na takové úrovni jako všichni ostatní. Jestli udělám zkouškové, pojedu do Itálie na dva týdny na kurz, ale nevím, jestli můžou dva týdny něco změnit. Ano, asi mě rozmluví, ale jinak? Vážně nevím, co to se mnou je. Jsem svobodná duše, nejradši bych odjela někam hodně daleko, ale pak mě něco zase stáhne dolů z mých obláčků, co mě donutí se ohlédnout a zjistit, že odjet nemůžu. Že mě tu drží tolik věcí. Tolik věcí a zároveň nic. Co s tím mám dělat? Od příštího roku už nám začnou předměty v italštině. Jak to mám dokázat? Rozumím jim, když mluví, ale bojím se zkoušek. Bojím se toho, že nebudu schopná ty zkoušky udělat, protože budou probíhat v italštině. A tak se ani neučím, protože mám pocit, že i kdybych se učila, tak to nemá cenu. Miluju tu školu a nechci z ní odejít, ale mám strach, takový strach že si to akorát posírám. Čím dál tím víc. Musím s tím něco dělat.

Udělat si plán. Každý den vypustit některé věci a místo toho se učit.

Ano. Ano to udělám.

Každý den si vyčlením alespoň hodinu na učení. To přece není tolik. Akorát v úterý ne. Protože v úterý jsem ve škole od nevidim do nevidim. A stejně se většinou musím učit akorát na to úterý, protože to máme většinu předmětů :D Ale jinak každý den minimálně hodina připadne italštině.

I swear.

Začínám zítra. Chci říct ve středu, protože zítra je to zmiňované úterý a já přijdu domů ze školy zase někdy o půlnoci :D

Takže ve středu dvě hoďky od čtyř do šesti.

Ve čtvrtek od jedenácti do půl jedný, protože to mám volno mezi hodinami.

V pátek znovu od čtyř do šesti. Tenhle pátek teda ne, protože jdu do hospody, ale jinak každý pátek.

V sobotu od dvou do tří a pak od šesti do sedmi.

V neděli stejně jako v sobotu.

A v pondělí od desíti do dvanácti, protože pak jdu do školy.

Sounds like a plan.

Ale nejsem si úplně jistá, jestli ho budu dodržovat.

Proč?

Protože jsem číča.