Tenhle prosinec mě asi zabije.

Znáte to, když se toho ve vašem životě moc neděje, moc nechodíte na žádné akce a trávíte celkem dost času doma, a pak se to najenou všechno otočí a všechny akce se nahrnou do jednoho týdne? Mně už se to stalo několikrát. A musím říct, že když se koukám na svůj prosincový program, už z toho ani nějak nemám radost. Respektive ano, z jednotlivých akcí ano, ale z toho celku je mi spíš dost nevolno. Stalo se totiž to, že příští týden snad nebude jediný den, kdy bych byla doma. Počínaje tedy již touto sobotou, pokračuje to nedělí... a potom je pár dní pauza a ve středu začíná můj prosincový maraton. Jak se to všechno stalo netuším. Chci být na všech akcích, ale přitom mám pocit, že pokud na všechny půjdu, tak mě asi raní mrtvice, selšou mi játra, nebo mi z toho střihne. Těžko říct, co z toho je lepší. Střihlá jsem už teď, takže to snad nemůže být o moc horší, když mi střihne ještě z tohohle šíleného maratonu akcí. Jde o to, že se toho bez mého přičinění navalilo najednou hrozně moc. A jsou to všechno akce, kde musím chci být. Jen nevím, jak to zvládnu. S tím, jak se poslední dobou cítím, bych to neměla přehánět. Přesto to ale přeženu, protože o nic z toho prostě nechci přijít.

Začnu touhle sobotou. Tahle sobota bude pohodovej den. Ačkoliv... vlastně nevím, jestli se mi chce. Jdu ke kamarádovi a loupnem si maraton Star Wars, protože se blíží premiéra nového dílu a na to se musíme řádně připravit. To doufám zvládneme tak, abych tam nemusela spát. Chci spát doma, takže budu spát doma. Potřebuju trochu nahnat spánek. Hawk. No nic. V neděli potom jdeme s E. do kina, na něco, co jsme ještě neupřesnily, ale lístky jsou jen za 50. Do toho tedy musím uklízet pokoj, učit se a péct cukroví. To bude bžunda. Pondělí a úterý mám volno, i když, to je pouze relativní. V pondělí musím k doktorce a pak mám do půl šestý školu, v úterý sice k doktorce nemusím, ale za to mám školu od devíti do osmi, takže celej den totálně zabitej. Ve středu dámy a pánové přichází Den D, kdy jdeme s E. a ještě s jedním kamarádem na půlnoční premiéru Star Wars: The Force Awakens. Pozn. Určitě tam usnu. Ve čtvrtek pak musím být v 9:10 ve škole, což je samo o sobě dost vtipné, ale večer možná pojedeme s rodiči ke známým, protože "strejda" má narozeniny. Ne, že bych se z toho chtěla vyloženě vykroutit, ale možná budu tak unavená, že nepojedu. Ještě nevím. Chci je vidět, protože tátův nejlepší kamarád, kterého jsem pracovně ozačila jako strejdu, na tom teď nebyl zdravotně zrovna nejlíp a pořád není, takže bych mu chtěla jet nějak zvednout náladu, ale nevím, jestli se mi bude chtít vyloženě v ten čtvrtek, kdy nejspíš celou noc nebudu spát. Uvidíme no. Popojedem.

---

V pátek 18. je potom Vánoční besídka s E., jejím dědou a spoustou dalších lidí, se kterýma chodíváme každoročně na pochod Praha-Prčice. Každoročně, no, já byla zatím... ty jo, už 4x :D Vážně? Neee... ale jo, asi jo. To je hrozný, jak ten čas letí. Abych pokračovala v této zběsilé jízdě, tak teda 18. se bude nejspíš pít... a stejně tak i 19. To není vyloženě picí akce, ale firma, ve které dělám, pořádá večírek na oslavu zimního slunovratu. Vysvětlit to by bylo na dlouho a nechci riskovat, že by si to tu někdo z nich přečetl, takže to nechám tak. Každopádně to je tedy taky večer, tak aspoň přes den budu mít volno, budu moct uklízet a péct a už se nebudu muset učit, protože v pondělí už nejdeme do školy. No, každopádně 19. máme tenhle večírek, kde tedy nebudu moct pít, protože 20. prosince přibližně v pět hodin ráno odjíždíme s E. a pár dalšíma lidma směr Regensburg/Řezno na vánoční trhy a hlavně na svařák.

Už máte dost? Protože já docela jo a to to zatím jen popisuju. Trochu se bojím, v který části tohohle šílenýho shonu akcí sebou někde praštím a už se nezvednu... 21. by člověk řekl, že si dám voraz, ale to já nééé, samozřejmě, že nééé. Víte proč? Protože je poslední Happy Monday v pražské zoo a tak se s E. chystáme jít naposledy tenhle rok do zoo, pokud tedy nebudou vyloženě padat trakaře. Happy Mondays v pražské zoo jsou pondělky, kdy se chodí do zoo pouze za korunu. Super akce, nemyslíte? My teda s E. chodíme do zoo poměrně dost často, nejen na pondělky za korunu, ale je fajn, že něco takového je. A poslední akcí, kdy už asi opravdu vypustím duši, je koncert filmových melodií, na který jdu 22. prosince. To je tedy alespoň večer, budu tam sedět, nebudu tam pít a celý zbytek dne budu mít volný, ale i tak si myslím, že se mi nebude chtít už na ten večírek z práce, natož na ty akce potom. Mně se teda upřímně teď v tenhle okamžit nechce ani na jednu z těch akcí, které jsem jmenovala, protože jsem poslední dobou fakt hrozně unavená a nejradši bych celý víkend spala, ale zároveň vím, že to bude určitě všechno hrozně super, takže se v některých chvilkách i těším, což přebije ten pocit, že zdechnu. Vloni jsme měli aspoň ten večírek z práce už v listopadu. Letos to ale vyšlo na týden, kdy mám dalších milion věcí a tak se holt nedá nic dělat. Mám z toho docela obavy. Nestřelím se z toho do hlavy, ale nejspíš Vánoce celé prospím. Ačkoliv ani to mi zřejmě nevyjde... protože u nás se o Vánocích dveře netrhnou, v podstatě je celé trávíme návštěvami příbuzných a přátel. 28. jdu do divadla, 29. jedeme ke známým a 31. trávím Silvestra s E. Jo... tenhle prosinec bude vážně náročný. Držte mi palce, abych to všechno přežila.