Lidé si zkrátka nevidí do huby.
Hope in humanity? *DEAD*
Nejsem v téhle náladě poslední dobou nijak extra často, ale dneska jsem do ní tak nějak zase spadla. Má to konkrétně dva důvody. Jeden důvod se týká mojí osoby. Druhý důvod se týká něčeho, co se stalo ve světě a o čem se teď vedou horlivé diskuze na všech sociálních sítích, které znám. Dobře, možná ne na všech, ale na těch hlavních ano. Po internetu a vlastně i zpravodajskými programy v televizi proběhla zpráva, že v jedné americké zoologické zahradě zastřelili gorilího samce Harambe, protože do výběhu spadlo 4 leté dítě. Tady jsou nějaká drobná fakta o tom, co se tam stalo. Takže... 4 letý chlapec byl chvíli bez dozoru rodičů, přelezl zábranu a spadl z velké výšky do výběhu, kde se zrovna nacházely tuším tři gorily, jestli si to pamatuji zpátky. K dítěti se okamžitě dostal Harambe a vytáhl chlapce z vody, načež ho táhnul po výběhu, zatímco lidé vyděšeně křičeli. Z některých videí to sice vypadá, jakoby chlapce pouze hlídal, z jiných ale zase, že pořádně neví, o co jde, co se děje, co s ním má dělat a jestli je to hračka nebo co. Všude kolem se ozývaly výkřiky přihlížejících a to jistě psychice zvířete taky nepřidá. Ačkoliv chlapci dost možná ublížit nechtěl, jeho reakce na další dění byly nepředvídatelné. Odmítl odejít od něj do zázemí, když se ho chovatelé snažili přilákat, a tak sáhli po jiném řešení, jistě nesmírně těžkém, ale museli jednat rychle. Gorilího samce zastřelili a konečně se mohli k chlapci dostat, aby mu zavolali lékařskou pomoc.
Nejčastější reakce? V podstatě logická, i mě napadla v první chvíli. Proč Harambe pouze neuspali? To mi bylo následně vysvětleno, když jsem si dočetla ten článek a ředitel pražské zoo to zopakoval několikrát, jenomže lidé zřejmě stále nejsou schopní číst nebo poslouchat, co se jim jiní snaží vysvětlit. Mimochodem jiní, kteří o tom ví většinou mnohem víc, než kdokoliv z těch, kteří tuto událost komentují na fejsbůčku. Lidé si totiž představují, že když trefíte zvíře uspávací střelou se sedativy, že to zvíře okamžitě odpadne. Opak je ale pravdou, sedativa na takovéhle velké zvíře působí tak cca do 20 minut, Harambe byl navíc pod velkým stresem a nejspíš plný adrenalinu, tudíž by se mohlo stát, že by to na něj zapůsobilo třeba až po hodině. A to nemohli riskovat kvůli bezpečí toho dítěte. Navíc, když je takovéhle zvíře, které má přeci jen sklony k agresivitě, co si budeme namlouvat - pražský Ríša mnohdy vyletí proti sklu jen proto, že vidí trochu větší objektiv - trefíte uspívací střelou. Tak ucítí, že ho něco trefilo. Jaká pak na to bude reakce je však naprosto nepředvídatelné. Mohl se totálně nasrat a mrštit s tím dítětem proti zdi a pak ho ušlapat. Jakkoliv je mi tohohle krásného gorilího samce líto, naprosto chápu rozhodnutí, které bylo učiněno, jsem si jistá, že muselo být neskutečně těžké, ale lidský život je stále přednější před životem zvířete, nemohli tam to dítě jen tak nechat, bez pomoci, nebo riskovat jeho život ještě víc, pokud by se samec rozzuřil.
Záleží mi na gorilách opravdu hodně. Moje nejlepší kamarádka Emily je jimi v podstatě posedlá, miluje je a vzhledem k tomu, že chodíme do zoo většinou spolu, tak jsme u nich proseděly dlouhé hodiny, díksy čemuž jsem si je zamilovala taky. Tudíž jsem rozhodně ten poslední, kdo by schvaloval zastřelení gorilího samce, zvlášť, když jsou ohrožený druh, ale vzhledem k okolnostem to zkrátka bylo pro naději na život toho chlapce nejbezpečnější řešení. Jenomže se samozřejmě strhla revolta. Ti samí lidé by nejspíš nadávali úplně stejně, kdyby se rozhodli ho jen uspat, něco se posralo a Harambe by toho chlapce zabil. Logická reakce lidí byla najít viníka. Kdo za to může? Rodiče? Zoologická? Její zaměstnanci? To dítě? Ano, rodiče si měli dávat na své dítě větší pozor, ano, zoologická zahrada by měla mít lepší zábrany, než jaké dokáže zdolat 4 leté dítě bez větších problémů. Ne, 4 leté dítě vážně nepřemýšlí o tom "jé, teď spadnu dolů a ta gorila mě zabije". Nejspíš se prostě jen nudilo. A zaměstnance jsem shrnula už v předchozím odstavci. Věřím tomu, že kdyby byla jiná možnost, tak ji využijí. Muselo to pro ně být těžké, jistě ho nezastřelili s úsměvem na tváři, tak je nechte se trochu nadechnout. Rozhodně selhal lidský faktor. Jenomže nikdo nejsme neomylní a tentokrát to bohužel odnesl gorilí samec Harambe. A to dítě dost možná bude mít trauma do konce života, ale s trochou štestí vyroste a nebude si to pamatovat. Jenomže na co jsem narazila na internetu mě donutilo přemýšlet o tom, jestli vůbec v lidech ještě je nějaká špetka lidskosti. Narovinu vám řeknu, že z některých těch reakcí je mi vyloženě na blití. Několik případů.
- Jeden muž v zahraniční diskuzi napsal komentář, který zněl přibližně následovně: "Měli raději zastřelit ty rodiče." O to smutnější je, že už v ty dvě odpoledne, kdy jsem se k tomu dostalo, to mělo téměř 7 tisíc lajků. Teď už má téměř 19 tisíc.
- Zemřelo nevinné zvíře kvůli stupiditě lidí. Měli ho uspat, ne ho hned zabíjet. Chceme trest! Hodně častá reakce.
- Lidský život rozhodně nemá větší váhu. Taky hodně častá reakce... takže... tam to dítě měli nechat? Okeeej....
- Vždyť mu nic nedělal, očividně ho jenom hlídal! Ano, takže tady někdo umí číst myšlenky gorilám, ale okej, tak na tom videu to tak vypadalo, fajn, beru... Alee.... rozuzlení? Jen ho hlídal? Tak... jo, ale, co teda měli dělat? Jak ho měli dostat ven? Mám jeden návrh pro všechny tyhle chytrolíny, příště jděte vy do toho výběhu zkusit té gorile vysvětlit, že si jen vezmete toho chlapce a zase půjdete. Schválně, jestli přejižete víc, jak 2 minuty. I lidi se vraždí mezi sebou, proč by mělo dělat problém někoho zabít gorile, které má IQ tak 70 a řídí se hlavně instinkty a pudy?
- A teď poslední a to nejhorší. Na závěr to nejhorší, samozřejmě. Jedna ženská pod článek sdílený Bobkem napsala volně parafrázováno něco ve smyslu, že když srovná, kolik je na světě goril a kolik lidí, že tam měli radši to dítě nechat svému osudu, místo aby tu gorilu zabili. Takže podle téhle paní neměli dělat nic. Měli nechat 4 letý dítě svýmu osudu ve výběhu s 200 kilovou gorilou, protože goril je míň a je třeba je chránit. Trochu vtipný mi přijde, že na tenhle konkrétní komentář reagovala moje spolužačka ze školy, podobně, jako jsem chtěla reagovat já. Jestli kdyby její dítě spadlo do výběhu, tak by měla stejný názor. Z toho jsme se dozvěděli, že mladá pani děti mít nechce, za což teda děkuju všem existujícím bohům, protože takovou osobu by za matku nikdo mít neměl. Zajímalo by mě teda, co by dělala, kdyby někdo hodil do výběhu jí a ona si pádem třeba zlámala obě nohy a nemohla utéct. Určitě by stále zastávala stejný názor.
Někteří lidé jsou opravdu neskutečně nemorální. Nemají v sobě špetku sociální inteligence a řeknu to narovinu, prostě mají v hlavě nasráno. Konkrétně to směřuji na body č. 1, 4 a 5. Dvojka a trojka se dá z rozhořčení akceptovat, dvojka rozhodně, trojka... no tak to je každýho názor, jak vnímá zvířata, ale pokud to teda mysleli tak, že měl ten malej radši umřít, že to je přirozenej výběr a chovatelé neměli udělat nic, tak jsou to taky dost kokoti. Řeknu vám dvě věci, všechno tohle je způsobeno tím, že zaprvé, nikdo z těch lidí, kteří vypouští tyhle perly, u toho nebyl. Nikdo z nás u toho nebyl. Vsadím se o co chcete, že všichni, co řvou teď tohle, tak bejt u toho, řvou akorát tak: "Dostaňte to dítě ven!" A to, že máme k dispozici jedno nebo dvě videa naprosto neznamená, že je na nich zachyceno přesně to, co se dělo. Nikdo z nás tam nebyl a tudíž nemá právo na to soudit to, jak zaměstnanci zoo v této situaci jednali. Zadruhé je to způsobeno tím, že lidi si totálně nevidí do huby a nejsou schopný sebereflexe. Já zastávám ten názor, že myslet si má každej co chce, ale to, o čem ví i ostatní, že si myslí, už maj trochu filtrovat. Lidi ale mají takovou tu tendenci srát se do všeho, protože oni přece ví všechno nejlíp. A pak se mezi nimi objeví lidi, kteří hází vinu na 4 leté dítě a přejí mu smrt. Proberte se doprdle! Co za lidi chodí po tomhle světě? Očividně jsme pořád ten stejný druh, který dokázal vyhladit miliony židů v 2. světové válce. Tohle je přesně to, na co celý lidstvo dojede. Vymlátíme se navzájemm a zvířata zase budou mít pré. Což si vlastně valná většina z těch komentátorů tohohle tématu přeje.
Znechutila jsem tímhle článkem sama sebe a opět jsem ve stavu, v jakém jsem byla na začátku a v momentech, kdy jsem četla ty nejhorší komentáře. Naděje v lidskost? Kilometry pod zemí. Snažím se samu sebe přesvědčit, že je na světě víc těch dobrých lidí a víc těch, kteří chápou tragičnost té situace v tom správném slova smyslu. Jak napsal ředitel pražské zoo Bobek, kolik dnes zemřelo goril rukou pytláků? Kdyby se všichni tihle zarytí a naprosto odporní ochránci práv zvířat z fejsbukových diskuzí (myslím ty, které jsem zmiňovala, nemyslím to tak, že by ochránci práv zvířat byli všichni dementi, to vůbec) spojili a začli dělat něco s tím, možná by i byli trochu užiteční a udělali něco pro záchranu tohohle goril. Samozřejmě se taky ozvali i odpůrci zoologických zahrad, ale o těch se snad ani zmiňovat nebudu. Jsou zoologické a zoologické, to je diskuze na dlouhé lokty a zase třeba na jindy. Ani jsem se nedostala k tomu, co se stalo mně osobně, když jsem tak znechucená lidmi, ale o tom zase až jindy. Je mi líto Harambe, neskutečně moc, je to tragédie a je strašné, že se to stalo, Harambe byl nádherný, silný, zdravý gorilí samec, ale co se stalo, nedá se odestát. A jakkoliv to na lidi působí, že to nebylo správné, co mohli dělat? Jak už jsem jednou napsala, kdo jsem já, abych soudila situaci, o které nic nevím? Zvlášť, když mi bylo odborníky vysvětleno, proč došlo k tomu, k čemu došlo. S tímto se s vámi loučím a mějte se famfárově.
Tie reakcie teda boli naozaj príšerné. Niečo neskutočné. Ani nemám slov, pri čom pri čítaní článku som chcela toho povedať toľko. No, ono... ľudský život má predsa len istú váhu, a už tobôž život chlapca, ktorý tam spadol. Ale nechápem... To zviera mu ublížilo nejako, či si ho len odviedlo?A decko predsa len chtiac-nechtiac ujde často pozornosti, či sa človek snaží ho strážiť, alebo nie. Proste podobné veci sa stávajú, a stávajú sa ešte horšie veci. Ja neviem. Každopádne tie reakcie sú naozaj choré. Čo je u ľudí už celkom bežné. Neviem čo povedať. Som pohoršená, a to sa mi zdalo, že už to viac nejde.Každopádne, angie, som v poriadku. V ako takom. Stali sa mi divné, nepekné veci, z ktorých mám traumu, a vtedy som z nich bola zdeptaná. Napamätám si, čo som ti napísala. Pokusím sa ti čo najskôr poriadne odpísať. Každopádne, možno je čas ísť pozrieť do Práglu na vínko a osobný rozhovor, čo povíš? :)
OdpovědětVymazatGorilí samci jsou v tomto smutném případě prostě na odstřel. Taky by mě zajímalo, co by se stalo, kdyby se postavil k zbrani někdo po pijatice, měl nepřesnou mušku a picl omylem toho kluka! :)
OdpovědětVymazatJop, zlatí, som vo špitále, mala som nepríjemné problémy s hrdlom a s uchom, skoro som sa zadusila, nemohla som jesť ani piť, ale už sa zotavujem a po týchto divných dňoch sa pomaly blížia dni návratu domov. Jupí! Článok som nevymazala, ale nejde inak otvoriť, ako som si všimla, asi to bude zase nejaký ťah blogu, bravó. Každopádne som ti chcela písať, ale ešte ma bolela paprča z infuziek, a písala som len jednou rukou na mobile. Dnes tu mám už noťas a kukám seriály, čítam PDFka a míňam si dáta. Je to tu divné. každopádne, mám tu čas na premýšľanie, a stále uvažujem nad tým, čo tá Praha Myslím na teba, díte, napíš mi potom něco o tobě :)
OdpovědětVymazat